Bílá hora - 8. listopad 1620 - 400 let od osudné bitvy

Základní škola Mateřská škola Školní jídelna Školní družina

V těchto dnech si připomínáme největší tragédii našich dějin - bitvu na Bílé hoře, která proběhla dne 8. listopadu 1620. Od této chvíle uplynulo již 400 let. Nechci popisovat příčiny a průběh zcela zpackaného povstání. Chtěl bych se zamyslet nad následky.

Poprava českých pánů v červnu 1621 znamenala popravu politické elity našeho národa a ztrátu naší samostatnosti na 298 let. Za tuto dobu náš národ musel vytrpět opravdu hodně.

Naprostá likvidace naší státnosti v době 30 leté války, která znamenala mj. územní ztráty a ztráty lidské. Z této události jsme se populačně vzpamatovávali 100 let a hospodářsky skoro 200 let. Přesto náš národ přežil a byl ještě silnější. Dokázal navíc odolat germanizačním snahám. Tomu říkám zázrak.

Čím jsme toho dosáhli? Jak je možné, že náš národ povstal z popela?

Svou jedinečností, svou pílí, schopností improvizace, důvěrou sám v sebe, ve svůj národ a jeho elity. A také díky našim legiím po roce 1918 vírou ve svůj stát.

Proto mějme i v těchto dnech víru sami v sebe.

Chraňme naši svobodu, naše tradice, naši kulturu.

Buďme tolerantní, pracovití a hrajme fér.

Jedině tak můžeme zůstat sebevědomými a vyhnout se novým tragédiím jako byla Bílá hora 1620, Mnichov 1938, únor 1948, srpen 1968.

Martin Kutálek

O bitvě a jejich důsledcích

strany

císařská armáda (18-20 000 mužů) x České království, Falcké kurfiřství (15 000 mužů

Katolická liga (12-13 000 mužů) včetně žoldnéřů a spojenců)

Španělské království

místo: Bílá hora u Prahy
celá bitva trvala pouze dvě hodiny
zvítězila v ní habsburská strana císaře Ferdinanda nad stavovskými vojáky českých zemí a vojskem českého krále Fridricha Falckého
Fridrich Falcký a jeho bojovníci opustili hlavní město Českého království ráno 9. listopadu; již kolem jedenácté hodiny téhož dne do něho vstoupili vítězové.
o dalším osudu Čech bylo rozhodnuto - císař Ferdinand začal připravovat přísná opatření proti povstalcům
"Stala se jest tu hanba, lehkost, posměch Čechuom a potracena starobylá chvála česká, následující pak zhouba a žalost převeliká." Mikuláš Dačický z Heslova
císař jmenoval Karla z Lichtenštejna místodržícím v Čechách a pověřil ho sestavením seznamu účastníků, kteří měli být potrestáni
povstalci, kteří uprchli, byli v nepřítomnosti odsouzeni ke "ztrátě hrdla, cti a statků" , tj, majetek jim byl zabaven a hrozila jim poprava
nejméně byli potrestaní ti, kteří pouze uznali Fridricha Falckého za českého krále - na jejich statky byly uvaleny pokuty
kdo zastával úřad či službu, byl potrestán zabavením majetku a zbavením úřadu; jejich činnost byla hodnocena jako přímá podpora povstalcům
tragickým vrcholem byly popravy 27 předních českých účastníků povstání 21. června 1621 (tři šlechtici z panského stavu, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů)
toto hrozné divadlo mělo definitivně zastrašit a zlomit poslední síly českého stavovského povstání
velké množství majetku, řadu panství a sídel, která byla zabrána účastníkům povstání, císař prodal nebo daroval svým vojenským velitelům, úředníkům a příznivcům za dobré služby
vítezství Habsburků bylo završeno vydáním Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 (uzákonění dědičného práva Habsburků na český trůn, za jediné povolené náboženství bylo uznáno náboženství katolické, němčina začala být užívána jako rovnoprávný jazyk s češtinou)