Jan Amos Komenský - 350 let od jeho skonu

     Nivnicensis, Nivanus, Hunobrodensis, ale zejména Comenius – polatinštěná příjmení, která v průběhu svého života užívala výjimečná osobnost našich dějin – Jan Amos Komenský.

Proč? Dnes bychom řekli, že kvůli zmatení nepřítele.

     Historickým tunelem se přesuňme do 16. – 17. století a pokusme se vžít do reálií té doby. Je po bitvě na Bílé hoře, která skončila porážkou českých stavů. Na výstrahu je provedeno obrovské krvavé divadlo s popravou 27 předních českých představitelů povstání. Začíná potlačování všeho českého. Němčina se dostává na stejnou úroveň jako čeština, každý se musí nedobrovolně vzdát svého náboženství a přejít ke katolickému vyznání, Habsburkové mají dle nového zákona dědičné právo na český trůn. Téměř ihned opouštějí zemi poličtí uprchlíci, kteří se obávají potrestání za účast na povstání. V dalších vlnách odcházejí do ciziny ti, kteří se nemíní podřídit zostřujícím se rekatolizačním opatřením. J. A. Komenský, významný představitel Jednoty bratrské,  mění bydliště, svá díla vydává pod různými jmény, mnohdy jméno autora neuvede a až později v cizině se k autorství přihlásí. Situace se stává neúnosnou. Proto v této době opouští svou zemi i on, doufá v návrat, pro který udělá vše, co je v jeho silách a možnostech.

     Vraťme se ale ještě o několik let zpět. Je 28. březen 1592 a na Uherskobrodsku se právě narodil malý chlapec, kterému dali jméno Jan. Místo narození dodnes není zcela přesně určeno. Nivnice, Uherský Brod, Komňa? Existuje mnoho verzí. Jako studentka jsem při zpracování seminární práce o historii školství v Komni v archívu narazila i na zápis řídícího učitele Antonína Cambala (1833 – 1872), že Komenský pochází z domu č. 22 v Komni, který patřil Miličkům a že si své jméno přeložil na Amos a přidal i jméno svého rodiště – Komenský. Podobné zprávy o rodišti Komňa podávají Komenského spolužáci a kazatelé, existuji i kopie záznamů ze starých  kronik.  Teprve od konce 19. století se uvažuje o Nivnici a ještě později o Uherském Brodě jako o místě jeho narození. Dnes převládá názor, že se narodil v Nivnici.

     V každém případě se tady na Uherskobrodsku narodil výjimečný muž, který prožil výjimečný život a v mnohém nám může být vzorem.

     V jeho průběhu zůstává mnohdy sám, mění bydliště, zažívá citové otřesy, životní vzestupy i pády. Je obdivuhodné i příkladné, jak po těžkých osudových ranách, kdy mu umírají milované manželky a děti, jsou zničena jeho díla, opakovaně přichází o střechu nad hlavou, se znovu zvedne a vstane. Najde v sobě nesmírnou vnitřní sílu nejen bojovat, ale hlavně dál žít a jít za svým cílem. Myslím, že ji nacházel díky hluboké víře. I v nejtěžších životních okamžicích přemýšlí, studuje, vzdělává se a píše odborné spisy, aby si odpověděl na zásadní otázky a inspiroval i ostatní. Stále věřil, že se vrátí do vlasti. Zemřel 15. 11. 1670 a je pohřben v kostelíku v Naardenu v Nizozemí.

     Jan Amos Komenský byl mimořádně nadaný, pilný, pracovitý, plný touhy po pochopení řádu světa. Byl knězem, filozofem, jazykovědcem, spisovatelem, diplomatem, politikem, kartografem, pedagogem. ČLOVĚKEM v tom nejlepším a nejhlubším slova smyslu.

     Jeho životem a dílem se zabývají generace vědců, komeniologů. Záběr jeho díla je neskutečně obdivuhodný. Navíc jeho myšlenky jsou stále aktuální a živé, dají se použít i v dnešní době. Co dodat například k jeho pedagogickým názorům:

• rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě (doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku /8 hodin/ a péči o hygienu těla)
• je třeba věnovat pozornost nejen vědění, nýbrž i mravnosti a zbožnosti
• žádná frazeologie nebo slovníky cizímu jazyku nenaučí
• je třeba učit důkazem, nikoliv autoritou
• zásady vyučování:

         - názornosti - přímá žákova zkušenost

         - přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

         - systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých  

           předmětech, ale i mezi nimi

          - aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi

          - trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat

    Stojí zato i dnes se zastavit a zaposlouchat se do  myšlenek tohoto mimořádného muže sepsaných v díle Labyrint světa a ráj srdce (jeho nejvýznamnější spis hned vedle Didaktiky velké) v podání našich významných umělců třeba zde

     A vůbec nemusíte být pedagogové, protože "to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází " .

Marcela Chmelová