Lyžařský výcvik
Odjížděli jsme v pondělí 6. února asi kolem 7. hodiny ranní. Byla jsem ráda a hodně jsem se těšila, navíc jsme si s holkama domluvily, abychom mohly sedět vzadu v autobuse. Cesta se mně však zdála nekonečná. Kvůli objížďce se ještě protáhla, ale nakonec jsme v pořádku dorazili do cíle – do hotelu Atlas v Čenkovicích. Hodně jsem se bála toho ubytování, protože se říkalo, že není pěkné a že jsem tam například plesnivé matrace. To vše ale mile překvapilo. S klukama z 9. třídy jsme ještě usmlouvaly, abychom mohly s mými kamarádkami spát v pokoji pro víc lidí, a nemusely se tak rozdělovat do více malých pokojů.
Lyžovat jsme šli už hned v pondělí. To jsme se rozdělili do skupin, tak že ti, co umí lyžovat, šli s panem učitelem Kutálkem a paní učitelkou Chvílovou na svah, kde se rozdělili do 2 skupin. Ti, co neuměli, zůstali s panem učitelem Bartošem a učili se venku před hotelem úplné základy. A snowboarďáci s panem učitelem Frolcem šli taky na svah, ale neměli ještě koupené skipasy, takže si jen párkrát vyšli a sjeli kopec. Další dny už se normálně lyžovalo.
Večery se trávily různě. V pondělí nám udělal přednášku pan učitel Frolec o horách, vybavení a našem programu. V úterý a ve středu připravila program 1. a 2. skupinka. V úterý byl turnaj ve stolním fotbálku a ve středu v ping-pongu. Ve čtvrtek jsme šli dřív ze svahu a konala se přednáška od horské služby, potom následoval karneval. Ten jsem si moc užila. Menší program tam mělo 3. družstvo, a to živé pexeso. Potom už se jen tančilo a zpívalo. Hodně z nás mělo i kostým, takže na začátku byla ještě krátká přehlídka kostýmů.
Program nikdy nebyl až do večerky, takže jsme ještě před ní byli nejčastěji buď u někoho na pokoji, nebo na chodbě a bavili se. To bylo fajn, protože jeden večer jsme se skoro všichni sešli u nás v pokoji a hráli hry.
Celkově mám z lyžáku hodně pěkných zážitků. Vrátili jsme se všichni zdraví - až na pana učitele Kutálka - ten si při pádu narazil rameno. Pokud to bude možné, určitě bych ráda jela i příští rok.
Karolína N., 8. třída
V pondělí 6. února jsme vyrazili na lyžák, ze kterého jsem měla celkem strach - hlavně z ubytování. Orlické hory vypadaly z oken autobusu krásně a já už jsem se těšila na lyžování. Po ubytování na hotelu Atlas jsme šli na svah a jako i celý týden jsme si užívali krásné počasí.
Každý den nám začínal snídaní v 7:30 a potom se lyžovalo až do oběda. V odpoledním klidu, který trval asi 2 hodiny, jsme si vždy na pokoji povídali a hráli nějaké hry. Po odpoledním lyžování jsme každý den měli pestrý program připravený buď učiteli, nebo jednotlivými družstvy. Měli jsme přednášku horské služby, turnaj ve stolním fotbale a ping pongu a karneval. Každý večer jsme si pak před spaním četli samozřejmě pohádku. Lyžování se neobešlo bez pádů - to včetně učitelů.
I přestože jsem před odjezdem trochu bála, si myslím, že jsme si to všichni užili. Klidně bych si to i zopakovala, sice jsem se už těšila domů, ale myslím si, že na lyžák budu dlouho vzpomínat.
Gabriela J., 9. třída
Dne 6. 2. ráno jsme vyrazili na náš lyžařský výcvik. Cesta byla sice dlouhá, ale s atmosférou v autobuse uběhla rychle. Po příjezdu do cíle, tedy do hotelu Atlas, který nás svou krásou vábil už z venku, jsme se ubytovali a vyrazili za dobrodružstvím. Byli jsme rozděleni do družstev - od začátečníků až po nejlepší jezdce a samozřejmě také snowbordisty - a vyrazili na svah. Naštěstí nám vyšlo počasí a mohli jsme bez potíží provádět výcvik.
Ubytování to je kapitola sama o sobě. Pokoje ty byly velmi málo prostorné, měly pouze jedno topení na usušení věcí, které naštěstí topilo, skříně rozpadlejší, postele tvrdé a polštáře jakoby vycpané senem. Už z recenzí na internetu jsme zjistili, že to možná někdy bude boj o holý život, ale naštěstí až takový boj to nebyl. Jídlo, to bylo někdy stravitelné někdy ne, párky buď převařené, nebo syrové, knedlíky tak suché, že je ani omáčka nezachránila a toho by se ještě našlo… Ale jeli jsme sem kvůli učení se lyžovat a zážitkům.
Zážitky, ty na tom byly nejlepší - ať už fotbalový nebo pingpongový turnaj (kde mně zmařil vítězství jeden žák 9. třídy, David Ř., a to mu nikdy neodpustím), ale také nezapomenutelný karneval, kde skoro všichni přišli v kostýmech a bavili se až do večerky. V osobním volnu jsme se bavili také na pokojích – zpívali jsme táborové písně za doprovodu kytary, hráli stolní hry atd.
Cesta zpět byla taky zábavná, lyžák jsem si užil velice, a tak si myslím, že bude těžko zapomenutelný. Doufám, že si ještě něco podobného zopakujeme.
Michal J., 9. třída
V pondělí 6. února jsme v sedm hodin ráno vyrazili na lyžák do Orlických hor. Po necelých čtyřech hodinách jsme dorazili do naší cílové destinace - Čeňkovice. Po příjezdu jsme si vybalili pár věcí a šli na svah, kde nás učitelé rozdělili do jednotlivých skupin podle dovedností.
Každý den jsme lyžovali (nebo snowboardovali). Některé z nás, kteří se během týdne zlepšovali, přeřadili do jiných družstev. Večer se hrávaly nějaké hry nebo soutěže, které si jednotlivá družstva připravila. Ve čtvrtek jsme vyslechli zajímavou a poučnou přednášku od pána z horské služby. Ještě jeden a ten samý večer jsme měli karneval, na který si většina z nás přinesla nějaký kostým a na kterém jsme tancovali a hráli hru živé pexeso.
Poslední den, což byl pátek, jsme ještě do oběda lyžovali a pak jsme si začali balit věci. Sbalená zavazadla jsme naložili na vlečku auta, které nám věci svezlo dolů k autobusu. Pak už jsme naskákali do autobusu a vyrazili k domovu.
Každý z nás určitě alespoň jednou spadl a kromě pana učitele Kutálka si nikdo nic neudělal. Za mě to byl týden plný zábavy a mně osobně se ani nechtělo domů. A i přes počáteční stěžování na ubytování některých z nás si myslím, že jsme si tento týden užili.
Šárka Z., 8. třída