Bílá hora - 8. listopad 1620 - 400 let od osudné bitvy
V těchto dnech si připomínáme největší tragédii našich dějin - bitvu na Bílé hoře, která proběhla dne 8. listopadu 1620. Od této chvíle uplynulo již 400 let. Nechci popisovat příčiny a průběh zcela zpackaného povstání. Chtěl bych se zamyslet nad následky.
Poprava českých pánů v červnu 1621 znamenala popravu politické elity našeho národa a ztrátu naší samostatnosti na 298 let. Za tuto dobu náš národ musel vytrpět opravdu hodně.
Naprostá likvidace naší státnosti v době 30 leté války, která znamenala mj. územní ztráty a ztráty lidské. Z této události jsme se populačně vzpamatovávali 100 let a hospodářsky skoro 200 let. Přesto náš národ přežil a byl ještě silnější. Dokázal navíc odolat germanizačním snahám. Tomu říkám zázrak.
Čím jsme toho dosáhli? Jak je možné, že náš národ povstal z popela?
Svou jedinečností, svou pílí, schopností improvizace, důvěrou sám v sebe, ve svůj národ a jeho elity. A také díky našim legiím po roce 1918 vírou ve svůj stát.
Proto mějme i v těchto dnech víru sami v sebe.
Chraňme naši svobodu, naše tradice, naši kulturu.
Buďme tolerantní, pracovití a hrajme fér.
Jedině tak můžeme zůstat sebevědomými a vyhnout se novým tragédiím jako byla Bílá hora 1620, Mnichov 1938, únor 1948, srpen 1968.
Martin Kutálek
Autor: Pieter Snayers – exhibition catalogue CD The Winter King, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1179626
O bitvě a jejich důsledcích
- strany
císařská armáda (18-20 000 mužů) x České království, Falcké kurfiřství (15 000 mužů
Katolická liga (12-13 000 mužů) včetně žoldnéřů a spojenců)
Španělské království
- místo: Bílá hora u Prahy
- celá bitva trvala pouze dvě hodiny
- zvítězila v ní habsburská strana císaře Ferdinanda nad stavovskými vojáky českých zemí a vojskem českého krále Fridricha Falckého
- Fridrich Falcký a jeho bojovníci opustili hlavní město Českého království ráno 9. listopadu; již kolem jedenácté hodiny téhož dne do něho vstoupili vítězové.
- o dalším osudu Čech bylo rozhodnuto - císař Ferdinand začal připravovat přísná opatření proti povstalcům
- "Stala se jest tu hanba, lehkost, posměch Čechuom a potracena starobylá chvála česká, následující pak zhouba a žalost převeliká." Mikuláš Dačický z Heslova
- císař jmenoval Karla z Lichtenštejna místodržícím v Čechách a pověřil ho sestavením seznamu účastníků, kteří měli být potrestáni
- povstalci, kteří uprchli, byli v nepřítomnosti odsouzeni ke "ztrátě hrdla, cti a statků" , tj, majetek jim byl zabaven a hrozila jim poprava
- nejméně byli potrestaní ti, kteří pouze uznali Fridricha Falckého za českého krále - na jejich statky byly uvaleny pokuty
- kdo zastával úřad či službu, byl potrestán zabavením majetku a zbavením úřadu; jejich činnost byla hodnocena jako přímá podpora povstalcům
- tragickým vrcholem byly popravy 27 předních českých účastníků povstání 21. června 1621 (tři šlechtici z panského stavu, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů)
- toto hrozné divadlo mělo definitivně zastrašit a zlomit poslední síly českého stavovského povstání
- velké množství majetku, řadu panství a sídel, která byla zabrána účastníkům povstání, císař prodal nebo daroval svým vojenským velitelům, úředníkům a příznivcům za dobré služby
- vítezství Habsburků bylo završeno vydáním Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 (uzákonění dědičného práva Habsburků na český trůn, za jediné povolené náboženství bylo uznáno náboženství katolické, němčina začala být užívána jako rovnoprávný jazyk s češtinou)